Řízek Tomáš 湯瑪士·瑞杰可

Listuji-li knihami, které ilustroval Tomáš Řízek, a jsou jich již čtyři desítky, udivuje mne jeho žánrová šíře, která jakoby mapovala historii české ilustrace v průběhu 20.století a její snahu o řešení základního problému, jak nejlépe a nejúčinněji působit na výchovu dítěte v oblasti rozumové i citové, jak mu výtvarně přitažlivě zprostředkovat výsledky vědění a poznání, jak se přiblížit jeho psychice.

Vedle ilustrace klasické pohádky se Tomáš Řízek zabývá i pohádkou „umělou" nebo pohádkami ostatních evropských a mimoevropských zemí. Ilustruje dobrodružnou literaturu a přibližuje dětem i svět vědy, techniky a umění.

Ilustrace se v jeho osobní interpretaci literárního díla opět stává prostředkem poznání světa jako celku, v jeho dynamice a vzájemných vztazích, ruší hranici mezi skutečností a fantazií. Vedle popisných scén v oblasti vědecké a naučné, kde klade důraz na detail a odpovídající reálie, upřednostňuje u pohádkové literatury náznaky, ozvláštněné detaily, symboly umocněné emocionálním působením barvy navozující danou atmosféru s ohledem na schopnosti dětské vnímavosti.

Ač z hlediska odborného vzdělání je Tomáš Řízek autodidakt, neboť nebyl několikrát přijat na uměleckou školu, nepolevil a šel za svým cílem. Postupně pronikal do tajů výtvarného umění a řemeslnou zručnost získával prostřednictvím kopírování gotických madon. Jak sám uvádí, měl to štěstí, že mohl pár let chodit pravidelně s deskami v podpaží svá díla konzultovat k panu Jaroslavu Králíkovi, žákovi Emila Filly, který mu vedle zvládnutí kresby a seznámení se s jednotlivými malířskými technikami otevřel i svět grafiky a ilustrace. Vědomosti a dovednosti zde načerpané pak Tomáš Řízek zúročil ve své vlastní tvorbě, která vedle malby zahrnuje i užitou grafiku (knižní obálky pro nakladatelství Alpress, Euromedia, Práh, Baset, Dauphin, Vyšehrad, Olympia a další) a ilustrační tvorbu pro různá nakladatelství v Čechách, v Evropě, ale i na Taiwanu a v Číně.

Na českou výtvarnou scénu vstoupil Tomáš Řízek koncem osmdesátých let, kdy představil své obrazy inspirované křesťanstvím, díly velkých mistrů světového umění a přírodou, studnicí všeho bytí i základní jistotou lidské existence na této planetě.

Od druhé poloviny devadesátých let převládla v díle Tomáše Řízka ilustrace a nakonec zcela upozadila i jeho volnou malířkou tvorbu. Až poznání kultury Asie a autorovy cesty po Číně a Taiwanu ho natolik uchvátily a oslovily, že se opět vrátil k malbě obrazů. Na rozdíl od umírněné barevnosti v kontrastu s velkými bílými plochami, které dominují jeho malířské tvorbě počátku devadesátých let, obrazům posledních dvou-tří let vládne pestrá, živá, zářivá barevnost tak typická pro asijské kultury. Inspiraci pak autor nachází v exotice historie a tradic Orientu. Dalo by se říci i to, že tyto obrazy svou barevností a lyričností volně navazují na ilustrace k pohádkám a bájím zemí Asie a své obdivovatele najdou ve všech věkových kategoriích. Možná jsou nám blízké i proto, že pohádky nám otevírají pomyslné dveře do světa fantazie, laskavosti, jemného humoru, radosti, i to věčné poselství o vítězství dobra nad zlem, tedy hodnoty, které stále častěji v dnešním světě postrádáme a hledáme.

Dosavadní tvorba Tomáše Řízka získala i své první ocenění tím, že byl přijat za člena Klubu ilustrátorů dětské knihy, který sdružuje špičkové české ilustrátory a jeho cílem je pečovat o udržení kvality ilustrací a výtvarné podoby dětské knihy, která je v posledních desetiletích ohrožovaná různými médii, jejichž konzumace je pohodlnější a méně náročná než četba. Důležitost etického sdělení a smysl dobré četby však nelze nahrazovat sebechytřeji zkrácenými texty, které nemohou suplovat umělecké dílo. Ostatně kultura, v současném čase všude se přelévající uniformní civilizace, se stává jediným rozlišovacím znakem společenství lidí.

Podstatné je, že přes veškerá úskalí stále zůstává dětská kniha živým organizmem, který se neustále mění a vyvíjí spolu s rozvojem výtvarných forem, ale i v konfrontaci s proměňujícími se potřebami doby.

Česká ilustrace má na co navazovat, vždyť se jí věnovali a věnují naši přední umělci, kteří k ní přistupovali a přistupují s vážností a zodpovědností, nikoli jako k okrajové záležitosti mnohdy spojené se zajištěním obživy a vnesli do této specifiky mnoho kouzla, modernosti a rafinovanosti ze své malířské zkušenosti, především kultivovaností kresby a důvěrou ve vlastní prostředky, jimiž oslovili děti jako partnery na úrovni. A právě tyto výsledky jejich umělecké práce pomáhaly budovat i renomé české kultury a přibližovaly ji milovníkům umění ve světě. Těší mne, že mezi tyto představitele se řadí i tvorba Tomáše Řízka, který spolu s dalšími členy Klubu ilustrátorů dětské knihy převzal tuto pomyslnou štafetu, aby ji mohli později předávat dalším následovníkům.

 

 

Mgr. Hana Nováková

ředitelka Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě

13.7.2010